Město Mikulov obnoví původní přírodu Svatého kopečku

Mikulovský Svatý kopeček

je v naší zemi ojedinělým příkladem kulturní krajiny, v níž se spojují přírodní a historické skvosty a dílo člověka souzní s respektem k přírodě. Zakladatelem této výjimečné urbanistické a krajinářské koncepce z počátku 17. století byl kardinál František Diestrichtein. Svatý kopeček tehdy proměnil v duchovní místo, vyznačující se neobyčejně působivým pohledovým propojením kostela a kapliček křížové cesty s městem, přírodou a okolní krajinou. Dovednost pozdně renesančního a barokního stavitelství, evokovat bohatě smyslové zážitky diváka, je chloubou našeho města. Kardinálova přestavba Mikulova zcela jistě patří k nejzajímavějším projektům svého druhu. Právě proto město dlouhodobě vyvíjí snahu o rekonstrukci všech jeho autentických památek. Jednou z nich je i lokalita pod Olivetskou horou, v blízkosti nástupu na křížovou cestu. Obyvatelům města je známá pod názvem Dolní palouček.

Dolní palouček tvoří nedílnou architektonickou součást unikátního urbanistického celku Mikulova a okolní komponované krajiny. Je jednou z mnoha nádherných přírodních vyhlídek – belvederů, odkud se otevírá, podobně jako v Jeruzalémě, výhled na celé město a jeho historické dominanty. Právě sem směřuje projekt obnovy panonského háje koncipovaného také jako reminiscence Getsemanské zahrady.

Mikulov a jeho okolí je ukázkou jedinečného typu panonské krajiny s původními teplomilnými doubravami s dubem šípákem, dřínem a mahalebkou. Jejich vzácné zbytky najdeme také na Svatém kopečku. Zvláštností šípákových doubrav je rozvolněnost lesa, doprovázená prosvětlenými paloučky a lesními lemy, jež hostí mimořádný počet teplomilných travin a kvetoucích bylin původem z jižní a východní Evropy. Tento typ rozvolněných lesů – panonských hájů či lesostepí - je rovněž chloubou Mikulova. Za přírodními zajímavostmi panonské květeny a zvířeny sem přijíždějí badatelé a návštěvníci z celé naší země. Bohužel v minulosti byla přirozená skladba teplomilných doubrav Svatého kopečku narušena neodbornými, byť dobře myšlenými zásahy našich předků.

Nyní město spolupracuje s řadou odborníků a sdružení, aby se podařilo alespoň z části obnovit původní ráz tohoto místa.

„S myšlenkou obnovy této unikátní lokality mě oslovila Františka Šatná z Mendelovy univerzity, Zahradnické fakulty v Lednici, která v roce 2012 vypracovala na toto téma diplomovou práci“, uvádí iniciátor projektu Rostislav Koštial, starosta města Mikulova.

„Po prostudování širších historických, přírodních a majetkoprávních souvislostí, jsme začali zvažovat možnosti obnovy lokality. Bylo nutné respektovat fakt, že se jedná o státní pozemek, který je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny, a současně se z větší části nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Svatý kopeček. Rovněž jsme chtěli co nejšetrněji přistupovat k přírodě i historickým památkám, protože jejich mimořádný význam je zavazující“, dodává starosta.

Na celém projektu s názvem Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady se podílí tým odborníků. Realizátorem projektu je Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. a Agentura ochrany přírody a krajiny, která zabezpečuje ochranu přírody a zároveň vykonává správu tohoto pozemku. Odborníky zastupuje paní Lenka Rabušicová z CHKO Pálava a Milada Rigasová, botanička z Regionálního muzea v Mikulově.

Projekt je realizován za finanční podpory společnosti MND a.s. (Moravské naftové doly), spoluzakladatele Biosférické rezervace Dolní Morava a jednoho z nejvýznamnější soukromých donátorů projektů souvisejících s ochranou přírody a jejího udržitelného rozvoje v oblasti Jižní Moravy.

„Ještě v období vegetačního klidu byly odstraněny druhově nevhodné a poškozené dřeviny, celá lokalita byla důkladně vyčištěna. Nejpozději v květnu bychom rádi místo osadili lavičkami. V průběhu roku se budou odstraňovat nárosty jasanu, javoru a šeříku. Na podzim tohoto roku se zde vysadí druhově vhodné keře a stromy a vysejí semena určených druhů travin a bylin,“ přibližuje průběh prací Jan Vybíral z Biosférické rezervace Dolní Morava.

„Celý záměr je také v souladu se zájmy ochrany přírody, protože toto unikátní místo těsně sousedí s přírodní rezervací Svatý kopeček,“doplňuje Lenka Rabušicová.

„Není třeba litovat přestárlých jasanů, pajasanů, javorů, šeříků a do značné míry ani borovic černých. Tyto invazivní druhy dřevin na Svatý kopeček nepatří, působí cizorodě a velmi zde škodí – mění chemismus půdy a vytvářejí tisíce jednoletých a víceletých semenáčů, výmladků, jež potlačují vzácnou původní vegetaci teplomilných šípákových doubrav, skalní vápencové stepi a květnatých kavylových trávníků“, říká k projektu obnovy Milada Rigasová.

Založení zcela nové kompozice s využitím původních druhů rostlin je jediným možným řešením a vkladem pro budoucí generace. Stávající listnaté stromy a keře proto nahradí zejména dub šípák, dřín obecný, mahalebka obecná, kalina tušalaj, brslen bradavičnatý, klokoč zpeřený, zimolez kozí list. Místo zde najdou stepní druhy trav a bylin – kostřavy a kavyly, třeslice, lipnice, kakost krvavý, třemdava bílá, kosatce a další původní rostliny.

Projekt tak přiblíží původní charakter a malebnost místu, které spoluvytváří originalitu vzácných městských panoramat. Díky spolupráci města a odborných organizací získá Svatý kopeček na hodnotě z hlediska kulturního, přírodního i turistického.

(lk)

Další informace k akci můžete získat:

Mgr. Milada Rigasová, PhD.
Regionální muzeum Mikulov, tel.: 519 309 029
e-mail: rigasova@rmm.cz

Ing. Jan Vybíral
Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s., tel.: 724 523 300
e-mail: jan.vybiral@dolnimorava.org

Ing. Lenka Rabušicová
Správa CHKO Pálava, tel. 519 510 585